|
|
Babybox jako součást naší společnosti: Názory rodičů pelhřimovského regionu na odložení skoro dvouletého dítěte do babyboxu v Nemocnici Pelhřimov
HONZOVÁ, Alena
Předkládaná kvalifikační práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na základní teoretické poznatky o babyboxech, jejich historii, umístění, využitelnost, příčiny odkládání nechtěných dětí do babyboxu, a v neposlední řadě i na pěstounskou péči a osvojení. V závěru teoretické části práce se zmiňuji o možnostech preventivních opatření odkládání nechtěných dětí do babyboxu a o některých etických otázkách s tímto tématem spojených. Pro realizaci praktické části jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu. Pěti předem vybraným informantům z pelhřimovského regionu jsem pomocí strukturovaného rozhovoru položila otázky, které se týkají jejich názoru na babyboxy a na babybox umístěný v Nemocnici Pelhřimov. Polostrukturovaným rozhovorem jsem následně získala názor pana Ludvíka Hesse, zakladatele babyboxů v ČR, na odložení skoro dvouletého chlapce do babyboxu v Nemocnici Pelhřimov. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou názory informantů na babyboxy, jak je vnímána možnost odložení již dvouletého dítěte tímto způsobem. Získané podklady porovnávám s pohledem mým a s názory pana Ludvíka Hesse.
|
|
|
Určování rodičovství
Šilarová, Věra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství (Abstrakt) Určování rodičovství je nepochybně velmi aktuálním tématem. Probíhá zde mnoho významných změn, které jsou důsledkem jak pojetí rodinného života v moderní společnosti, tak obrovského pokroku na poli lékařské vědy a genetiky. Vývoj v těchto oblastech s sebou přinesl nové koncepty jako babyboxy, asistovanou reprodukci a náhradní mateřství. Nyní je věcí zákonodárce pro tyto nové instituty poskytnout pravidla v rámci právního řádu tak, aby byly stabilizovány rodičovské vztahy a zajištěna jejich ochrana. Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s českou právní úpravou určování rodičovství cestou jejího popisu a analýzy. Druhým cílem této práce je porovnat tuto právní úpravu s úpravou v jiných zemích obzvláště v Německu a najít mezi nimi shody a rozdíly. Konečně práce zdůrazňuje rovněž nové instituty v rámci určování rodičovství. Skládá se z devíti kapitol, které se zabývají jednotlivými částmi jejího předmětu. Úvodní kapitola pojednává o vztahu mezi rodičem a dítětem jak teoreticky, tak historicky. Kromě toho popisuje také právní předpisy aplikované v České republice a v Německu v průběhu času. Druhá kapitola je věnována určování mateřství jak v naší zemi, tak i z perspektivy německého práva. Třetí kapitola se zaměřuje na právní problémy spojené s babyboxy a anonymními porody...
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Dostatečnost právní úpravy o určení původu dítěte?
Dvořáková, Veronika ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá problematikou určování rodičovství v souvislosti s právem dítěte znát svůj původ. Základní otázkou, kterou se předkládaná práce zabývá je, zda stará římská zásada mater semper certa est, pater semper incertus es v současné době stále ještě platí, zda je dítěti zajištěno právo znát svůj původ. Nosnou myšlenkou celé práce je především to, že dítěti má být vždy zaručena alespoň možnost dozvědět se informaci o svém původu. První kapitola předkládané práce přináší stručný úvod do problematiky římského práva. Na principech a základech římského práva stojí kontinentální systém práva, z jeho principů zákonodárce dodnes mnohdy vychází. Jedním ze základních postulátů římského práva je právě zásada mater semper in iure certa est, jejíž význam je v této kapitole definován. Druhá kapitola pojednává o problematice práv dětí, zejména o právu dítěte znát svůj původ. Třetí kapitola už přináší podrobný rozbor současné právní úpravy určování rodičovství. Na tuto část předkládané práce navazují další kapitoly, které se zabývají jednotlivými vybranými právními instituty, u kterých je shledán zásah do práva dítěte znát svůj původ a u kterých je možnost určit, kdo jsou rodiče dítěte, ztížena. Mnohdy je tato možnost dokonce zcela vyloučena. Kapitola čtvrtá se proto zaměřuje na asistovanou...
|
|
|
Dostatečnost právní úpravy o určení původu dítěte?
Dvořáková, Veronika ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá problematikou určování rodičovství v souvislosti s právem dítěte znát svůj původ. Základní otázkou, kterou se předkládaná práce zabývá je, zda stará římská zásada mater semper certa est, pater semper incertus es v současné době stále ještě platí, zda je dítěti zajištěno právo znát svůj původ. Nosnou myšlenkou celé práce je především to, že dítěti má být vždy zaručena alespoň možnost dozvědět se informaci o svém původu. První kapitola předkládané práce přináší stručný úvod do problematiky římského práva. Na principech a základech římského práva stojí kontinentální systém práva, z jeho principů zákonodárce dodnes mnohdy vychází. Jedním ze základních postulátů římského práva je právě zásada mater semper in iure certa est, jejíž význam je v této kapitole definován. Druhá kapitola pojednává o problematice práv dětí, zejména o právu dítěte znát svůj původ. Třetí kapitola už přináší podrobný rozbor současné právní úpravy určování rodičovství. Na tuto část předkládané práce navazují další kapitoly, které se zabývají jednotlivými vybranými právními instituty, u kterých je shledán zásah do práva dítěte znát svůj původ a u kterých je možnost určit, kdo jsou rodiče dítěte, ztížena. Mnohdy je tato možnost dokonce zcela vyloučena. Kapitola čtvrtá se proto zaměřuje na asistovanou...
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Anonymní porody, utajené porody a odložení dětí do baby-boxů v české právní úpravě a právních úpravách vybraných evropských zemí
Lukáčová, Lenka ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
vii Abstrakt Tato práce se zabývá právními úpravami České republiky, Spolkové republiky Ně- mecko a Francouzské republiky v problematice institutů anonymního odkládání dětí do babyboxů, anonymních porodů a porodů s utajením identity matky. Podává co možná nejucelenější přehled právního rámce, v němž výše zmíněné instituty fun- gují, a to z hlediska současné úpravy a faktického stavu, na pozadí historického vý- voje jednotlivých institutů v jednotlivých státech. Práce se v první kapitole zabývá pojmoslovím řešené problematiky, které je často vzhledem k laicizaci a neshodám překladu terminologie zavádějící, či matoucí. Ve druhé kapitole je podán přehled platných právních úprav v jednotlivých státech, spolu se zastřešujícím mezinárod- ním rámcem, platným a závazným pro všechny tři státy. Třetí kapitola se věnuje babyboxům, přičemž popisuje jejich fungování ve Spolkové republice Německo a v České republice. Čtvrtá kapitola řeší problematiku anonymních porodů, a fran- couzského porodu pod X, který stojí na pomezí porodu anonymního a porodu s utajením identity matky. Pátá kapitola se věnuje úpravě českého porodu s utajením identity matky a dále diskrétním porodům v interpretaci úpravy české a nového ně- meckého zákona o diskrétních porodech. V závěru dochází ke krátkému porovnání jednotlivých úprav a nastínění...
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Bednářová, Klára ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Práce se zabývá promítnutím práva znát svůj původ do českého právního řádu. Znalost vlastního původu a právo znát svůj původ představují nejen otázku právní, ale rovněž i otázku morální a etickou. Právem znát svůj původ rozumíme subjektivní lidské právo každého jedince znát své rodiče, svou biologickou rodinu a své předky. Toto právo se více či méně promítá do většiny rodinně-právních institutů. Práce se věnuje nejpodstatnějším z nich a uvádí, jakým způsobem je právo znát svůj původ v těchto institutech promítnuto, popřípadě promítnuto není, ač by promítnuto být mělo. Snaží se upozornit na případné nedostatky právní úpravy a navrhnout možné řešení de lege ferenda. V případě některých právních institutů je pro účely srovnání uvedena rovněž právní úprava zahraniční. Práce vychází z právní úpravy účinné k 26. 3. 2016. Je členěna do úvodu, 5 kapitol a závěru. První kapitola práce je věnována právu znát svůj původ a jeho právní úpravě v ČR. Zabývá se především mezinárodními úmluvami, které jsou v souladu s ustanovením čl. 10 Ústavy součástí právního řádu ČR. Nejdůležitější postavení v této souvislosti zaujímá Úmluva o právech dítěte, jejíž ustanovení čl. 7 právo znát svůj původ výslovně garantuje každému dítěti, pokud je to možné. Diskutována je rovněž Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod,...
|
|
|
Babyboxy, neznámá identita dítěte
Hessová, Adelina ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
V diplomové práci se zabývám problematikou babyboxů a neznámé identity dítěte, za kterou jsou babyboxy kritizovány. Poskytuji ucelený pohled na babyboxy, na jejich kritizované, i kladné stránky. Věnuji se do hloubky identitě dítěte, otázce neznalosti původu, a možnými alternativními způsoby řešení odkládání dětí. V práci jsou poznatky jak z odborné literatury, tak ze zkušeností odborníků z praxe a lidí, kteří vyrůstali s neznalostí svého původu, jejichž zkušenosti jsou využity v empirickém šetření.
|
|
|
Určování rodičovství
Šilarová, Věra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství (Abstrakt) Určování rodičovství je nepochybně velmi aktuálním tématem. Probíhá zde mnoho významných změn, které jsou důsledkem jak pojetí rodinného života v moderní společnosti, tak obrovského pokroku na poli lékařské vědy a genetiky. Vývoj v těchto oblastech s sebou přinesl nové koncepty jako babyboxy, asistovanou reprodukci a náhradní mateřství. Nyní je věcí zákonodárce pro tyto nové instituty poskytnout pravidla v rámci právního řádu tak, aby byly stabilizovány rodičovské vztahy a zajištěna jejich ochrana. Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s českou právní úpravou určování rodičovství cestou jejího popisu a analýzy. Druhým cílem této práce je porovnat tuto právní úpravu s úpravou v jiných zemích obzvláště v Německu a najít mezi nimi shody a rozdíly. Konečně práce zdůrazňuje rovněž nové instituty v rámci určování rodičovství. Skládá se z devíti kapitol, které se zabývají jednotlivými částmi jejího předmětu. Úvodní kapitola pojednává o vztahu mezi rodičem a dítětem jak teoreticky, tak historicky. Kromě toho popisuje také právní předpisy aplikované v České republice a v Německu v průběhu času. Druhá kapitola je věnována určování mateřství jak v naší zemi, tak i z perspektivy německého práva. Třetí kapitola se zaměřuje na právní problémy spojené s babyboxy a anonymními porody...
|
host ::
RSS.